Kapitola šestá – Poslední cesta do Bradavic (část I.)

24. června 2016 v 11:15 | Kat |  Mé jméno, má krev III
Soňa Daškovová na sebe nerada strhávala pozornost. Dělala to vlastně zcela nevědomky, stačilo být tím, kým byla. Během prvního týdne v prvním ročníku v Kruvalu si vydobyla respekt.

Později většina spolužáků zjistila, že se jejích upířích tesáků vlastně bát nemusí, a nakonec se z ní stala spíš atrakce. Minimálně každý rok v září v Bukurešti, když vyplouvala loď do Kruvalu, se stala centrem pozornosti. Samozřejmě kvůli své ulítlé rodině. Díky tomu, že její otec Tymian byl upír vypadající na pětadvacet a její matka Taťána poloviční upírkou, která ve dvaceti přestala stárnout, vedle svých rodičů vypadala spíš jako mladší sestra, než jako potomek. Nemluvě o výstředním dědečkovi Ivanovi, který jakožto vládce třináctého kraje Transylvánie byl všeobecně známou osobností i mimo upírské rody, a nevlastní babičce čarodějce Cat Whiteové, která jednou kruvalskou loď nechtěně podpálila.
Soňa byla vážně ze srdce ráda, že letošní loučení proběhlo bez většího rozruchu. Dokonce i otec si odpustil výhružky na adresu kruvalských chlapců. Soňa svoji rodinu milovala, dávali jí tolik lásky, kolik jen v upírském sídle můžete mít. Ale upřímně řečeno, někdy byla ráda, když mohla z domu vypadnout. Stejně jako dnes - naposled do Kruvalu. Její matka Táňa Kruval nikdy kvůli své upíří krvi nevystudovala a velmi dbala na to, aby její dcera školu dodělala s co nejlepšími výsledky. Soňa moc dobře nechápala, kde se v ní bralo nadání pro kouzla, ale byla v nich v porovnání se svými spolužáky poměrně zběhlá.
Měsíc jasně svítil na obloze a Soňa opřená o zábradlí sledovala jeho zrcadlení na hladině Dunaje. Kruvalská loď vždy vyplouvá po setmění a je na cestě celý následující den. Kvůli upířím studentům, samozřejmě. I výuka ve škole probíhá v noci, zatímco přes den hrad spí. Soně tento režim vyhovoval, byla na něj zvyklá z domu a sama ho potřebovala. Ostatní se prostě přizpůsobili.
Pluli víc k severu a vzduch se ochladil. Zabalila se do teplého kabátu a rozhodla se vrátit do podpalubí. Zaslechla zvěsti o nějakém večírku pro upíry. Spousta krve a žádný učitelský dozor, to bylo něco pro ni!

****

Blackovi dorazili na nádraží King´s Cross přesně podle plánu, který Selene každoročně pečlivě sestavovala. Na nádraží přijeli časně díky autům z ministerstva, která Emily zajistila. Byl teplý letní den, ani známka po začínajícím podzimu. Děti naložily svoje zavazadla na vozíky a vyrazily přímo k nástupištím 9 a 10.
Eileen se vyhnula několika mudlům nastupujícím do vlaku, využila všeobecného zmatku a ladně prošla se svými věcmi přepážkou. Skrývala kruhy pod očima za velkými slunečními brýlemi. Oslava konce prázdnin se nakonec zvrhla a z jednoho klubu pro čarodějky a kouzelníky na Příčné ulici odcházeli se svítáním. Znuděně před sebou tlačila vozík s kufry a mumlala něco směrem ke svému línému kocourovi, který se slastně protahoval v košíku. Kocoura našla opuštěného mezi popelnicemi, když jí bylo deset. Tenkrát to bylo maličké vyzáblé koťátko, vyrostlo však ve velkou černou chlupatou kouli. Protože se Ele žádné jméno nezdálo pro jejího mazlíčka vhodné, jmenoval se prostě Kocour. Byl miláčkem celé rodiny, zejména Sirius si ho velmi oblíbil. Připomínal mu totiž Křivonožku. Jak jednou Ron Weasley během vánočního večírku poznamenal, byl Kocour stejně neobvykle ošklivý.
Za jejími zády se vynořil Viktor, který před sebou postrkoval kluky. Dvojčata se za velkými vozíky doslova ztrácela. Regulusova sova v kleci řádila tak, že se po nich hned několik lidí pobaveně ohlédlo. Viktor přes klec přehodil kus hadru, aby zvíře utišil a přitom kontroloval hodiny a ohlížel se. Hledal Emily, která ještě ráno musela na ministerstvo a slíbila, že se k nim v půl jedenácté připojí. Práce ji však zase zdržela.
Selene si pořád dokola odříkávala seznam věcí a ujišťovala se, že na nic nezapomněla. Sirius vedl svou ženu láskyplně za paži a užíval si rodinnou pohodu.
Laura si vzala v práci volno a rozhodla se Eileen, i přes její marné protesty, že je už dost stará, také doprovodit a přinutila Lolu, aby se k rodině přidala. Nikolaos měla sice odpoledne službu a plánovala se řádně vyspat, ale odporovat jejich matce bylo jako dráždit sedmihlavou saň.
Edward na nástupiště 9¾ vešel jako král. V kostkované košili a krátkých šortkách vypadal, jako by právě dorazil z pláže. Upravil si slaměný klobouk na hlavě a obdařil skupinu spolužaček svým oslnivým úsměvem. Z hloučku se ozvalo hlasité zavzdychání.
Eileen protočila panenky a rozhodla se z dosahu svého bratrance ztratit dřív, než se za ním utvoří fronta poblázněných dívenek. V tu chvíli ale narazili na Potterovic rodinu a obě početné skupiny se u vlaku rozrostly v jednu.
Lily se právě dohadovala s matkou o druhém kufru, který se snažila do vlaku propašovat. Harry se zdravil se všemi známými, kteří si s ním chtěli vyměnit pár slov a Abe despoticky dohlížel na nakládání košťat svého famfrpálového týmu. James hned ráno odjel na vítězné turné, a tak nemohl své sourozence doprovodit.
"Kamaráde!" zvolal Edward teatrálně a poplácal Ala po ramenech, ačkoliv ještě před pěti hodinami spolu tančili na stole plném prázdných lahví.
"Lily, jeden kufr je akorát!" snažila se Ginny dceru přesvědčit.
"Ale mami, všichni si vozí daleko víc věcí!"
"Ty nepotřebuješ víc věcí. No tak Harry, řekni jí, že my jsme si vystačili s jedním kufrem!"
"Podívej se na Eileen, ta má kufry tři!" ohradila se naštvaně Lily.
Eileen omluvně pokrčila rameny a nechala Siriuse, aby jí s kufry do vlaku pomohl. Nemohla nahlas přiznat, že jeden kufr je plný ohnivé whisky a druhý zakázaných předmětů z Weasleyovic krámku. Měla podezření, že její dědeček to ale ví. Když v jednom z kufrů zacinkalo několik láhví o sebe, předstíral zakašlání, aby to nikdy jiný neslyšel. Spiklenecky na vnučku mrkl. Věděl, že Emily Edwardovi kufr před odjezdem prohledala a vyházela z něj všechno, čím mohl porušovat školní řád, proto věci do školy každoročně pašovala Eileen.
"Taky jsem mívala dva kufry," zastala se jí Lola a Ginny si poraženě vzdychla. Lily vítězoslavně kufr do vlaku nasoukala, než si to matka stačila rozmyslet. Nebyl plný oblečení, jak se Ginny domnívala, ale zakázaných předmětů z Weasleyovic krámku. I Lily propašovala přes rodiče pár věcí, které by jejímu staršímu bratrovi neprošly. Ale na Lily byl přece spoleh, ne? Ona přece školní řád na rozdíl od Albuse neporušovala.
Do odjezdu vlaku zbývalo ještě několik minut. Harry, Viktor a Sirius stáli opodál a probírali chystané obnovení několika soudních procesů se Smrtijedy. Selene potkala paní Weasleyovou, která se přišla rozloučit s vnoučaty.
"Ale kde je Rosie s Hugem?" ptala se zmateně Molly.
"Zaspali, jako vždy," vysvětlila Ginny. "Hermiona mi poslala vzkaz, ať ten vlak zastavím holýma rukama, pokud to nestihnou."
Lola s rukama v kapsách bloumala kolem vagónu a rozhlížela se. Všechny ty veselé hlasy, radostná setkání a smutná loučení v ní vyvolávaly vzpomínky na Bradavice. Někdy by se do školy ráda vrátila. Ale potom se jí vybavil poslední půlrok sedmého ročníku a tělem jí projel záchvěv hrůzy. Zamávala několika bývalým spolužákům, kteří dorazili se svými sourozenci. Pár jich rozpačitě odpovědělo. Zřejmě jim příliš nechyběla. Oni jí koneckonců také ne.
"Stýská se ti?" nadhodila Eileen, která se vedle ní zčistajasna vynořila.
"Ani trochu," zalhala Lola a vyloudila na tváři úsměv.
"Kéž bys mohla jet s námi," povzdychla si Eileen a letmo svou starší sestru objala. Ela byla velmi tvrdé děvče, které běžně nedávalo okolí najevo, co si myslí, natož co cítí. Lola si pomyslela, že tuhle vlastnost zřejmě zdědila po svém otci. Ale když se jednalo o její sestru, byla Eileen vždy o něco vlídnější.
"S Edwardem si užiješ dost zábavy," ujistila ji Lola a také ji pevně sevřela. Bude jí moc chybět, za prázdniny si jedna na druhou zase příliš zvykly. "A možná se uvidíme dřív, než si myslíš."
"Co tím chceš říct?" zamračila se Eileen.
"Uvidíš," mrkla na ni sestra zvesela.
"Kluci, žádné hlouposti," kázal zrovna Viktor dvojčatům. "Poslouchejte profesory, netoulejte se v noci po chodbách a neporušujte školní řád. Přísahám, jestli mi během prvního měsíce přijde sova od paní ředitelky, přijedu do Bradavic a zmaluju vám zadky, že si týden nesednete, jasné?"
Kluci vyděšeně přikývli. Regulus v kapse pevně stiskl propašovanou trpaslenku.
Když se Viktor nedíval, Sirius vnukům do kapes strčil pár dělobuchů a pošeptal rady, jak obejít Filche. Nutno říct, že Filch už nebudil takový respekt jako kdysi. Byl už příliš starý a než se někam došoural, žáci mu dávno utekli. Profesorka McGonagallová ho však z lítosti v Bradavicích nechala bydlet, i když už na svoji profesi školníka nestačil. Neměla to srdce za něj hledat náhradu.
"Na řeči o vhodném chování jsi doufám dost stará," obrátila se Laura na Elu a objala ji. "Víš, cos mi slíbila."
"Žádný další průšvih, já vím," zasmála se Eileen. "Neměj obavy."
"A mě nikdo nepoučí?" zatvářil se Edward ublíženě.
"U tebe to všichni vzdali," ujistila vnuka Selene a políbila ho na tvář. "Prostě se jen snaž, aby tě nevyloučili, ano?"
Vlak zapískal, do odjezdu zbývalo přesně pět minut. V tu chvíli se na nástupiště vřítila Emily. V upnutém kostýmku a na vysokých podpatcích utíkala směrem ke svým synům. Za ní v těsném závěsu klusali dva bystrozorové. Několik hloučků loučících se zvědavě ohlíželo.
"Zlatíčka!" volala láskyplně a rozpřáhla náruč. Remus s Regulusem, kteří už stáli na schůdcích do vagónu, se k matce rozběhli.
"Předpokládám, že mě nepočítala," nakrčil Edward nos a s Abem, který se vykroutil Ginny z objetí nastoupil do vlaku.
"Albusi!" zvolal za synem Harry. "Žádné blbosti, rozumíš? Myslím to vážně, ať se bude ve škole dít cokoliv, ty se od toho drž co nejdál!"
"Jasně tati!" mávl Abe neurčitě rukou, ve skutečnosti otci nevěnoval příliš pozornosti. Někde za jeho zády se ozval výbuch, jak Frank Longbottom ukazoval spolužákům novou hůlku.
Regulus s Remusem nastoupili do vlaku a okamžitě přitiskli obličeje na okýnko, aby mohli rodičům a prarodičům ještě zamávat.
"Edwarde!" zabušila Emily na okýnko výhružně a Ed musel vystrčit hlavu ven.
"Stáhnu z tebe kůži, jestli tu školu nedoděláš!" vyhrožovala mu přísně.
Edward nepochyboval, že svá slova myslí vážně a nechal se políbit na tvář.
Eileen naposled objala matku a sestru, pak s Kocourem v náručí nastoupila do vlaku a přidala se ke klukům. Vlak byl připraven k odjezdu.

****

"Dávej na sebe pozor," sevřela Narcissa vnuka v náručí a dojetím jí téměř vyhrkly slzy.
"Budu," souhlasil Scorpius a pocítil ke své babičce větší vlnu náklonnosti než kdy dřív.
"Tak pojď, naložíme ti věci," rozhodl Draco bez špetky zúčastnění a rozhlížel se kolem. Narcissa si synova pátravého pohledu všimla. Nebylo tak těžké odhadnout, koho vyhlíží. Nebyla hloupá. Zřejmě sem přišel jen proto, aby se mohl setkat s Laurou Blackovou. Narcissa nevěděla, jak má naložit s vědomím, že její syn má zřejmě dospělé dítě, o kterém doposud nic neví. Má mu něco říct? Popravdě se na něj dost zlobila za to, jak se zachoval vůči svému otci. Jistě, Lucius jim oběma ublížil, ale byl za své činy potrestán. Dvacet let je dlouhá doba.
Scorpius následoval otce s klecí v ruce a nechal ho, aby mu naložil kufr. Draco uložil kufr do zavazadlového prostoru, seskočil z vagónu a všiml si opodál stojícího Harryho Pottera a jeho ženy Ginny. Zdvořile jim pokynul na pozdrav a přemítal, kde asi nechali Weasleyho s Grangerovou.
Jako odpověď na jeho otázku se zpoza rohu vyřítila čtyřčlenná skupinka. Ron Weasley nakvašeně supěl a prodíral svým dětem cestu davem, který se shromáždil u vlaku, aby se rozloučil.
"S dovolením!" zahřměl zpoza rudých vousů a vzdouvajícím břichem odstrčil průvodčího, který se chystal zavřít nákladní vagón.
"Pane Weasley," podíval se na zadýchaného Rona káravě přes hranaté obroučky brýlí. "Už zase?"
Ron něco neurčitě zamumlal a s pomocí Huga rychle naložil kufry.
"Pojďte ke mně," objala Hermiona zběžně svoje děti a vlepila každému pusu na čelo. Rona probodla hněvivým pohledem. Odněkud se vynořila babička Weasleyová a rychle se s vnoučaty rozloučila. Ron obě děti neurčitě poplácal po zádech, nikdy mu loučení nešlo.
Vlak zapískal a tentokrát se dal doopravdy do pohybu. Rose s Hugem rychle vyběhli schůdky a zamávali rodině ze dveří.
Scorpius se ani nenamáhal prodrat se mezi dětmi k oknu a otci zamávat. Raději se vydal směrem k prvnímu kupé, kde měl schůzku s ostatními prefekty.
Eileen stačila ještě z okýnka poslat pusu babičce a dědovi, než jí vletěla pára do očí a nádraží se rozplynulo.
Bradavický expres se vydal směrem ke škole vstříc novému školnímu roku a novým dobrodružstvím.
"A jsou zase pryč," povzdychla si Selene a vytrhla tak Siriuse ze zamyšlení. Zrovna vzpomínal na svou poslední cestu do Bradavic. Jak nabral s Jamesem Severuse Snapea na vozík a vlak jim málem ujel. Museli za ním utíkat přes celé nádraží. Bylo to zvláštní, tolik let zpátky, ale docela by přísahal, že si pamatuje každý detail.
"Doufám, že nevyvedou žádnou hloupost," povzdychla si Emily ustaraně a oba s Viktorem si najednou připadli opuštění, když jim odjela i dvojčata. Viktor svou ženu objal kolem ramen.
"Každý rok vyvedou hloupost," poznamenala Laura a Lola jí musela dát za pravdu. Loni zatkli Edwarda v Prasinkách za odhalování na veřejnosti. Slavil vítězství Nebelvíru ve famfrpále, ačkoliv měl truchlit za potupně poražený Zmijozel. Eileen před dvěma lety málem vyloučili za prodávání zakázaných lektvarů.
"Letos nesmí," doufala Emily a šeptem sdělila rodině, že bylo rozhodnuto o konání Turnaje tří kouzelníků. Po spravedlivém hlasování se usnesli, že Salemskou školu nepřijmou a následně všichni ředitelé losovali o to, kde se Turnaj odehraje. Červený los padl na Bradavice a Minerva McGonagallová uraženě odkráčela, aniž by zůstala na projednávání změn v pravidlech.
"Páni, Turnaj tří kouzelnických škol v Bradavicích!" hvízdla Lola obdivně. "Tak z toho čumí průšvih století."
"Snad se Ela s Edwardem nezúčastní," strachovala se Selene.
Sirius chtěl poznamenat, že vsadí celou svou sbírku famfrpálových kartiček z dětství, že se oba přihlásí, ale raději svoji ženu neděsil předem.
Hloučky rodinných příslušníků se začaly pomalu trousit k východu. Odněkud se vynořil Harry s Ginny, aby ještě prohodili pár slov, než se zase každý vrátí domů nebo do práce.
"Lolo, na slovíčko," chytil Harry Nikolaos za paži a odvedl ji trochu stranou.
"Šéfe?"
"Turnaj tří kouzelnických škol se uskuteční v Bradavicích," zamumlal důvěrně.
"Teta Emily nám to právě řekla," přitakala. "Je to trochu narychlo, nemyslíš?"
"Samozřejmě," usmál se nevesele. "Nikdo mě neposlouchal, když jsem jim říkal, že zajistit akci podobného typu chce čas a přípravy. Ale Hamish je jiného názoru. To je koneckonců jedno. Poslyš, potřebuji pár lidí zítra ráno v Bradavicích kvůli příjezdu ostatních škol a celkovému zabezpečení hradu. Všechno je to strašně narychlo, slavností zahájení Turnaje proběhne hned zítra, aby si na sebe žáci co nejrychleji zvykli. Bereš tu práci?"
Lole problesklo hlavou tisíc důvodů, proč se jí do Bradavic nechce. Ale starat se o bezpečnost Turnaje je velká čest plná příležitostí - setká se s významnými lidmi a má šanci na ně udělat dojem. A navíc může trávit dost času s Eileen i bratranci.
"Chápu, že je to narychlo," uznal Harry. "Přičtu ti to k dobru k letošní praxi, samozřejmě. Nemusela bys tam být celou dobu, střídala by ses občas s Teddym."
"Moc si té nabídky vážím," přikývla horlivě. "Ale nejsem si jistá, jestli se můžu vrátit do Bradavic…"
"Ovšemže můžeš, co je to za nesmysl?" oponoval Harry.
Lola se nervózně ošila. "Jsi si jistý? Mluvil jsi s ředitelkou McGonagallovou?"
"Poslyš," pohlédl ji zpříma do očí a připomněl jí večer před dvěma lety, kdy jí změnil život. "Já za tebe ručím, pracuješ pro mě, ne pro McGonagallovou. A když říkám, že můžeš do Bradavic, tak to znamená, že můžeš."
"Nejsem si jistá, že to zvládnu," zamumlala nervózně a zašilhala směrem, kde stála její matka, jako by hledala oporu. "To s Penelope Melwillovou…"
"Lolo," oslovil ji Harry naléhavě a chytil ji jemně za paži. "Je načase se tomu strachu postavit."
"Já vím," připustila. "Ale co když-"
Slyšela, jak chabě její výmluvy zní.
"Poslyš, zkusíš to na pár dnů. Pokud to nepůjde, přeřadím tam někoho jiného."
"Tak dobře," přitakala neochotně.
"Můžu s tebou počítat?" usmál se Potter přívětivě.
"Beru to," slyšela sama sebe, jak ta slova vyslovuje dřív, než se doopravdy zamyslela.
"Skvěle. Stav se večer u nás doma, řekneme si nějaké podrobnosti. A abych nezapomněl, Teddy mi už nahlásil jméno svého mentora, máš čas do zítřka," připomněl jí dávno zapomenutý fakt.
"Bez obav, nahlásím," slíbila a Harry se s ní spěšně rozloučil.
Na začátku třetího ročníku si každý novic musí zvolit kouzelníka nebo čarodějku, který bude následující rok dohlížet na jeho výcvik a trénink. Stává se jeho učitelem a připravuje ho na zkoušky, které rozhodnou, jestli je schopný stát se bystrozorem doopravdy. Zvolit si mentora je složité, přinejmenším z toho důvodu, že každý se chce učit od toho nejlepšího. Lola pečlivě vybírala tak dlouho, až zapomněla, že jí vypršel čas. Bude to muset nějak vyřešit. Nejlépe ještě před odjezdem do Bradavic. Připojila se zpátky k rodině a společně se zařadili do fronty odcházejících přepážkou.
Draco Malfoy Lauru Blackovou zpozoroval až před samotným odjezdem vlaku. Tedy nejdříve si všiml Emily a Viktora, jak se loučili s malými chlapci, a potom našel Lauru. Mávala tmavovlasé dívce z fotografie, kterou viděl ve Věštci, a líbala ji na tvář. Takže přece měla dítě, nejspíš byla vdaná. Ale žádného muže s ní neviděl. Chtěl si s ní promluvit, ale ve chvíli, kdy k ní přišel a snažil se přijít na to, co řekne, se odněkud vynořila vysoká světlovlasá dívka a promluvila na Lauru jako první.
"Mami," obrátila se zrovna Nikolaos na Lauru. "Harry mi právě nabídl…"
Laura jen vyděšeně vytřeštila na Draca oči a než stačil cokoliv říct, popadla dívku za loket a obě prošly přepážkou.
Někdo poklepal Dracovi na rameno a on se ocitl tváří tvář Siriusi Blackovi. Nikdy ho neviděl na vlastní oči, ale pamatoval si jeho obličej z plakátků, když uprchl z Azkabanu. V očích se mu zrcadlilo stále stejné šílenství.
"Necháš moji dceru na pokoji, Malfoyi," řekl Sirius ostře a Selene vedle něj mu stiskla chlácholivě paži. "Nevyhledávej ji, nemluv na ni, nepřibližuj se k ní. Dávno na tebe zapomněla. Rozumíš?"
Draco jen mlčky přikývl. Rozuměl. Ale nehodlal se jeho slov držet.

Když prošel mezi posledními přepážkou na druhou stranu, byla Laura dávno pryč.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama