Kapitola jedenáctá - Selene

21. června 2016 v 9:50 | Kat |  Mé jméno, má krev II
Šikovně Smrtijeda pronásledovala podél poloprázdných cel. Chodba se zdála nekonečná. Nečekaně se Smrtijed zastavil a spolkla ho tma. Zůstala několik vteřin překvapeně stát, než se odvážila jít blíž. Soustředila se na tmavé místo před sebou, přestala dávat pozor a klopýtla o kámen.

Zabránila pádu a chytila se mříží, ale kutálení kamene se rozléhalo ještě dlouhou chvíli. Rty naznačila nadávku, avšak nic jí nezabránilo přikrást se k místu, kde jí Smrtijed zmizel z očí. Záhadu jeho zmizení odhalila okamžitě-tma skrývala skulinu mezi dvěma celami, kterou se dalo projít do úzké chodbičky. Bez zaváhání se protáhla dovnitř a kradla se ke světlu, které pronikalo skrz pootevřené dveře.
Nahlédla zpoza dveří do zšeřelé místnosti. V jednom rohu stál stůl, na kterém ležel podnos s jídlem. V druhém rohu viděla Smrtijeda, jak se sklání nad ženou sedící na posteli. Něco jí pošeptal a snažil se jí vnutit jablko. Najednou Smrtijed kousek poodstoupil, očividně vzdal boj s jídlem, protože se jablko kutálelo po podlaze, a Emily spatřila ženinu tvář. Velké černé oči, porcelánovou pleť, havraní vlasy po pás…
"Mami…?" zašeptala zmateně.
Smrtijed se prudce otočil a kápě mu spadla na ramena. Byl to Severus Snape. Rázně vykročil ke dveřím, Emily couvla o pár kroků dozadu neschopná pohybu. Klidně za sebou zavřel dveře a bez jakéhokoliv výrazu v obličeji pozoroval zmatenou Emily.
"Tady nemáš co pohledávat," sykl.
"To byla moje matka?" zeptala se přiškrceným hlasem a poprvé od jejího příjezdu v něm nebyla ani špetka sarkasmu.
"Nic jsi neviděla," řekl výhružně.
"Ale-"
"Emily," přerušil ji, "kdyby Pán věděl, že jsi tady…"
"Mě nezajímá, co on říká!" rozkřikla se a vrhla se dopředu, ale Snape byl rychlejší a chytil ji surově za paži.
"To by tedy mělo! Sem dolů už niky nesmíš, rozuměla jsi?!"
"Mami!" vykřikla. "mami, slyšíš mě? Tady je Emily!"
Přitlačil ji ke zdi a jednou rukou zacpal ústa. "Nekřič, nebo nám oběma zaděláš na pořádný malér. A tvá snaha je zbytečná, Selene tě neslyší."
Přestala sebou škubat, ale dál Severuse propalovala vražednými pohledy. V duchu se pro sebe musel usmát, podobala se na svou matku v mnoha směrech.
"Teď mě poslouchej," vybídl ji. "Kromě mě a Pána o přežití Selene nikdo neví, takže drž jazyk za zuby. Před Pánem obzvlášť, jasné? Když budeš spolupracovat, jsem ochoten ti pomáhat."
Přikývla na znamení, že rozumí. Pustil ji. Zkřížila ruce na prsou a zabodla do něj podezřívavý pohled. "Proč všem tvrdí, že je mrtvá?"
Severus jí ve stručnosti vylíčil, co se Selene doopravdy stalo, jak ji Bellatrix mučila a jak ji před měsícem přivedl zpátky. O minulosti, Siriusovi nebo Lauře se však nezmínil jediným slovíčkem.
"Proč jste to pro ni všechno riskoval?" vyslovila jednu ze svých otázek po dlouhém zvažování nahlas. "Copak jste snad můj otec?"
Snape se trpce zasmál: "Tak to tedy opravdu ne."
"Zajímalo by mě, na čí straně vlastně doopravdy jste," prozradila.
"Musíme jít," rozhodl "porada skončila a Lucius bude zuřit, pokud tě nenajde tam, kde jsi měla čekat."
Chtěla zaprotestovat, ale chytil ji znovu za paži a vedl ven. Ohlédla se na vzdalující se dveře.
"Vezmu tě k ní," zamumlal hledíc někam před sebe, "až bude správná chvíle."

****

Od příchodu Harryho bylo na Grimmauldově náměstí 12 zase o něco živěji. Sirius se tvářil spokojeněji, paní Weasleyová vařila nadšeně o jednu porci víc, dvojčata našla další oběť pro své pokusy se záškodnickými zákusky, úklid domu jim šel rychleji, Ginny podivně mlčela. Nejvíc rozdílů našla Laura na chování Hermiony a Rona. Jak čekala, často se oba s Harrym někam zavřeli a plánovali. Na druhou stranu se jeho příchod projevil i negativně: porady Řádu byly od té doby delší, Krátura byl nucen vymýšlet o pár nadávek víc, dospělí s dětmi prakticky nemluvili a v domě vládlo napětí kvůli disciplinárnímu řízení, které naštěstí dopadlo díky Brumbálovi dobře.
Atmosféra v domě se uvolnila počátkem srpna, kdy se pořádala oslava narozenin Harryho a Laury. Pozváni byli samozřejmě všichni Weasleyovi, Hermiona, Sirius, Remus, Nymfradora a Pošuk Moody. Laura psala i Cat, ale on se omluvila s tím, že je pracovně mimo Francii a nemůže se vrátit dřív, jak za dva týdny. Mrzelo ji to, ale na druhou stranu to byly první narozeniny s pravým otcem a Cat jí to určitě vynahradí.
Paní Weasleyová za pomoci Hermiony a Ginny upekla dva báječné dorty. Jeden v podobě zlatonky pro Harryho a čokoládový pro Lauru.
Pozvaní zazpívali HappyBirthday (pravda, v případě Tonksové by se o zpěvu dalo polemizovat), oslavenci sfoukli svíčky a dvojčata se s radostí dala do porcování dortu. Samozřejmě, že pro sebe si nechala ty největší kousky.
Až každý spořádal svůj ukořistěný kousek dortu, pustili se oslavenci do rozbalování dárků. Laura byla příjemně překvapená, byla zvyklá na pár balíčků, ale tentokrát před sebou měla hotovou hromadu. Svetr od pana a paní Weasleyových, dávivé dortíčky a kanáří piškoty od dvojčat, ozdobný brk a sadu inkoustů od Ginny a Rona, Hermiona jí upletla šál v barvách Nebelvíru (pravda, bylo na ní poznat, že se Hermiona s jehlicemi teprve učí, ale Lauře připadal i tak krásný), Harry jí věnoval knihu o zakladatelích Bradavic, Tonksová příručku o měnění účesů a Remus velké album na všechny její fotografie. Taky jí přišel balíček od Fleur plný kosmetických přípravků, Claudie a Cat jí poslaly peníze na útratu. Poslední dva roky od Cat dostávala peníze, protože její poslední dárek k třináctým narozeninám (samovybuchující narozeninový dort) byl fiaskem, podpálil jídelní stůl a připálil Lauře vlasy.
Nejlepší dárek pro ni však měl Sirius. Počkal, až se zábava rozjela a všichni byli natolik zaměstnaní, že si nevšimli, když Lauru odvedl z jídelny pryč.
"Doufám, že se ti ten dárek bude líbit."
Rozhlédla se po místnosti a zvědavě hledala svůj dárek. Nic zvláštního kromě stříbrné misky na psacím stole ale nespatřila.
"To je myslánka?" zeptala se překvapeně, když přišla blíž.
"Ano," souhlasil, "půjčil jsem si ji pro dnešek od Brumbála."
Zmateně se na něj podívala.
"Říkal jsem si, že by ti možná udělalo radost, kdybys mohla vidět některé z mých vzpomínek," vysvětlil.
Srdce jí poskočilo vzrušením, uvidí maminku, určitě ano! "To sis říkal správně," usmála se.
"Dobře," přikývl. Vtáhl z kapsy lahvičku a nalil její obsah do myslánky. Hladina se rozvířila a nabrala zelenou barvu.
"Tak jdem na to," mrkl, chytil ji za paži a oba se ponořili do první vzpomínky.

****

Laura se Siriusem se objevili ve velkém tanečním sále. Kolem nich procházeli skupinky společensky oblečených kouzelníků a čarodějek. Laura se rozhlížela kolem a hledala jednoho ze svých rodičů. Zaujala ji rodina kousek od Siriuse.
"To jsou…?"
"Ano, to je moje matka, otec, Regulus a Bellatrix s Narcissou," odpověděl dutým hlasem.
Se zájmem si svoje příbuzné prohlížela. Walburga Blacková vypadala téměř stejně jako na portrétu v hale, Regulus měl se Siriusem společné rysy a Bellatrix byla neobyčejně krásná. Ovšem její krása se nemohla rovnat s tou, kterou měla dívka, jenž se k nim připojila s blonďatým mladíkem po boku.
"A tohle jsou Blackovi," představoval je mladík.
,,Moc mě těší, Orion Black a tohle je moje žena Walburga."
"Ráda vás poznávám," potřásla si pravicí s oběma Selene.
Laura následovaná Siriusem přišla o něco blíž, aby si svou matku mohla prohlédnout z blízka. Ohromeně naslouchala jejich rozhovoru a sledovala každý její pohled a gesto.
"Kde jsi ty?" zeptala se svého otce po chvilce, když se řeč stočila na upíry.
"Už jdu," ukázal Sirius někam za Selene.
Laura se zvědavě postavila na špičky, ale zbytečně, mladý Sirius se k nim blížil docela rychle. V jednu chvíli se tvářil otráveně, ale během zlomku sekundy se jeho výraz změnil v překvapení a nakonec zůstal užasle stát.
"Láska na první pohled?" pošklebovala se Laura dospělému Siriusovi vedle sebe. Neodpověděl, jen se usmál.
,,A tohle… tohle je náš nejstarší syn, který zásadně neumí dodržovat pravidla slušného chování," říkala zrovna Walburga nasupeně a popostrkovala Siriuse k Selene.
,,Sirius Black, těší mě," podal jí ruku.
,,Taky mě těší," usmála se rozpačitě.
"Jde to na vás vidět," řekla Laura ledabyle.
"Nejspíš," připustil Sirius, "ale všimla si toho jen Narcissa. Podívej, jak odvádí řeč jinam. Žárlila na Selene, překazila jí totiž milenecký vztah s Malfoyem."
"Celé generace Blacků chodí do Zmijozelu, ale vždycky se najdou, bohužel, výjimky, které rodinnou tradici kazí," poznamenala Bellatrix nenávistně na Siriusovu adresu.
,,Nevím, proč by to, že chodím do Nebelvíru, mělo nějak vadit," odsekl mladý Sirius.
,,Pojď, Selene. Zatancujeme si," přerušil jejich spor Malfoy a odváděl Selene pryč.
Tady vzpomínka končila. Sál kolem se rozplynul a oba teď stáli v úzké vlakové chodbičce za zády mladého Siriuse, který se prodíral skrz dav studentů k Selene.
"Selene?"
"Siriusi?"
Prodral se davem malých dětí, nejspíš prváků, až k ní. "Ahoj. Tak jak si užíváš první cestu vlakem?"
"Otřesně," odpověděla po pravdě. "S Luciusem, Severusem, Lestrangem a tvými sestřenicemi."
"Tak to naprosto chápu," kývl. "Se Srabusem bych to taky nepřežil…"
"Srabusem?" divila se. "Kdo je to?"
"Snape," odpověděl kousavě.
"Vy mému hlídacímu psovi říkáte Srabus?" rozesmála se.
"To je tvůj hlídací pes?"
"Bohužel. Pěkně jsi ho nabral na ten vozík."
"Nebyl to účel, ale stálo to za to. Kam vlastně jdeš?"
"Víš, že ani nevím? Neprojdeme se?"
A vzpomínka byla opět pryč.
"Hej, tohle nebylo celý!" zaprotestovala Laura.
"Ne, to nebylo," usmál se Sirius, "ale nemusíš slyšet, jak jsem jí neohrabaně skládal poklony."
Ve třetí vzpomínce se objevili u nebelvírského stolu ve Velké síni. Laura s otevřenými ústy sledovala všechnu tu nádheru kolem a málem nevnímala rozhovor Siriuse a jeho nejlepších kamarádů.
,,Co tam sakra tak dlouho dělá?" sykl Sirius a nervózně natahoval krk.
,,Klid, Tichošlápku," poplácal ho James po zádech, ,,to zvládne."
Sirius se na svého nejlepšího kamaráda otočil s očima plnýma strachu. ,,Podle toho, jak se to vezme."
,,Klobouk ji zařadí tam, kam patří," vložil se jim do hovoru Remus.
"ZMIJOZEL!"
O dva stoly dál se ozval ohlušující potlesk. Selene si sundala z hlavy Moudrý klobouk a nejistě vykročila ke zmijozelské partě.
Prostředí se znovu změnilo, tentokrát se objevili na školních pozemcích. Kousek od nich seděl mladý Sirius se Selene a o něčem se tiše dohadovali. Když Laura přišla blíž, Sirius akorát Selene vyhrnul levý rukáv a odhalil tak její Znamení zla. Laura zděšeně ztuhla a nenápadně sevřela svoje levé předloktí, které ji už několik týdnů svědilo a pálilo. Byla to jen náhoda? Selene se ve vzpomínce Siriusovi snažila vysvětlit, že byla k smrtijedství donucena.
Okolí se rozplynulo. Pořád stáli na školních pozemcích, ale tentokrát bylo vše zasypané sněhem. Přímo před nimi parta nebelvírských sedmáků pořádala sněhovou bitku. Laura se Siriusem se při pohledu na ně docela dobře bavili.
"Děti se nezapřou," poznamenal za nimi někdo chladně. Nebelvírští přestali blbnout a ohlédli se. Za nimi se právě ze Zapovězeného lesa vynořovala skupinka Zmijozelská.
"Radši se budeme chovat jako děti, než parta do morku kostí vylízaných blbečků," zašklebila se hnědovlasá dívka. Laura v ní poznala Ginger McKeeovou.
"Dej si pozor na jazyk, McKeeová, abych ti ho nevyříznul," doporučil jí Malfoy.
"Myslím si, že by daleko raději byla bez jazyku, než se Znamením zla na ruce," vmíchal se do rozhovoru Sirius.
"Brzy přijde doba, kdy si lidé budou vážit těch se Znamením a ti bez jazyku budou umírat."
"V tom případě raději zemřu," řekl Sirius chladně.
"Neboj, dočkáš se," ujistil ho Snape a věnoval mu posměšný úšklebek. "Vybral sis špatnou stranu."
"Jdi se zahrabat, Srabusi. Já alespoň vím, na co se používá šampón. To vás ten vypatlanej Voldemort neučil, co?" vyprovokoval ho Tichošlápek.
Zmijozelští okamžitě vytáhli hůlky a namířili je na něj. Všichni, kromě Selene. Nebelvírská strana neotálela a následovala je.
"To jsi neměl říkat," procedil skrz zuby Malfoy.
"Říkám pouhou pravdu," stál si na svém Sirius. "Kdo je na jeho straně, daleko nedojde."
"Tvá rodina je jiného názoru," odporoval mu.
"Nechte toho!" přerušila jejich spory Selene. "Chováte se nemožně, copak vám nedochází, že se nikdy nedohodnete?!"
"Víš, co by mě zajímalo, Selene?" utrhl se na ni Malfoy. "Na čí straně vůbec jsi?!"
"Na své. Já nemám zapotřebí někomu vnucovat své názory, jako vy dva."
Otočila se k nim zády a zamířila k hradu. Malfoy naposledy vrhl na Tichošlápka rozzuřený pohled, kývl na zbytek party a následovali Selene.
Vzpomínka střídala vzpomínku. Byli svědky vánočního plesu, narození Fleur Delacourové, návratu Cat, posledního dne v Bradavicích, svatby Siriuse a Selene, Laura měla možnost pozorovat svoje narození, první narozeniny a taky poslední rozhovor Selene a Siriuse v den smrti Potterových.

****

Vynořili se z myslánky a opět stáli v pracovně. Laura chvíli jen mlčky stála a vstřebávala všechno, co viděla. Byla svědkem všech klíčových momentů jejich společného života. Točila se jí ze všeho hlava. Omámeně se podívala na Siriuse, který stál vedle ní se slzami v očích. Chtěla mu poděkovat, ale nemohla ze sebe dostat jediné slovo, proto ho vděčně objala. Byla si jistá, že tohle byl ten nejhezčí dárek, jaký si jen mohla přát.

****

"Takže si to zopakujeme," rozhodl Viktor a nechal Emily vejít do dveří první.
"Díky," usmála se na něj a pomalu se vydala ke schodům, "takže si mě k sobě zavolal. Velice důrazně mi říkal, s kým smím mluvit a s kým ne. Dal mi zákaz všechno probírat s Dracem, nejspíš se na nás s Luciusem domluvili. Potom mi oznámil, že budu v Bradavicích používat příjmení Malfoyová a budu se vydávat za Dracovu sestřenici. Mým úkolem je sledovat Pottera a dodávat přes Snapea informace."
"Výborně," pokýval Viktor hlavou. Byli právě ve druhém patře činžovního domu. "Ten zákaz ohledně mladého Malfoye se mi líbí. Dělat jeho sestřenici je chytré, ale Brumbál to prokoukne. Pokud ovšem o tobě už neví díky Snapeovi. Zajímalo by mě, na čí straně ten chlápek stojí."
"Podle mě na Brumbálově, Voldemorta drží v šachu, ale doopravdy nevím, vůbec se v něm nevyznám" přemýšlela nahlas, "co mě dělá největší starosti je fakt, že žárlíš na Draca."
"Nežárlím," odsekl Viktor nepřesvědčivě.
"Ne?" usmála se šibalsky. "Řekla bych, že tvoje nesympatie jsou zjevné."
"Radši mi zopakuj, co ti řekl Snape o Selene," odbočil od tématu, stáli ve třetím patře.
"Řekl, že není při smyslech, protože ji hodně dlouho Bellatrix mučila."
"Kletba Cruciatus tohle dokáže opravdu způsobit," připustil, "ale slyšel jsem o vynikajících léčitelích na Kamčatce…"
Na chvíli se oba odmlčeli, starostlivě ji pozoroval. Věděl, že je silná, ale ne bezcitná.
"Radši mi řekni, za kým to vlastně jdeme," vybídla ho.
"Jmenuje se Elizabeth Smartová, jako jediná nepatří k Smrtijedům a prý se Selene trávila hodně času," vysvětlil a současně stiskl zvonek u jedněch dveří.
Ozvalo se zarachocení klíčů a za dveřmi se objevila milá brunetka.
Viktor se ujal slova: "Dobrý den, vy jste slečna Elizabeth Smartová?"
"Liz," usmála se přívětivě. "Co si přejete?"
"Pamatujete si na Selene Raddleovou?"
Liz zbledla a po úsměvu nebylo ani památky. "Proč se na ni ptáte?"
"Potřebujeme vědět, s kým trávila čas."
"Cože?"
"Měla během sedmého ročníku v Bradavicích nějakého přítele?"
"Já vám o ní nebudu podávat žádné informace," odsekla rázně a chystala se zabouchnout dveře, ale Viktor ji vší silou zadržel.
"Prosím vás," zazoufala Emily.
"Slečno, byla to moje spolužačka, nebyla to přítelkyně. Nemůžu vám sloužit, je mi líto."
Znovu se snažila zabouchnout, ale Viktor jí v tom opět zabránil.
"Ihned toho nechte mladíku, nebo budu nucena vytáhnout hůlku," pohrozila.
"Byla to moje matka," vyhrkla Emily. Věděla, že ta slova zapůsobí.

****

Práskla za sebou dveřmi, bylo jí jedno, že se o jejích nočních vycházkách někdo dozví. Rázně kráčela do obývacího pokoje, určitě bude tam. Vždycky tam sedávala dokud, se její manžel nevrátil. A Lucius se dnes nevrátí, měl nějaký naléhavý úkol na ministerstvu, který mu zabere několik dní, slyšela to na poradě.
Prudce rozrazila dveře, Narcissa zděšeně vyskočila z pohovky. "Emily?! Co se děje?"
"Chci s vámi mluvit," požádala.
Narcissa vypadala zoufale: "Víš, že ti nesmím nic říct."
"Sirius Black, je to on?"
"Co-cože?!"

"Sirius Black," zopakovala netrpělivě, "je to můj otec? Ano nebo ne? Narcisso, já vás prosím, neohlížejte se na pravidla vašeho muže a odpovězte mi."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama