Kapitola dvanáctá – Tajný život Severuse Snapea (část II.)

27. června 2016 v 13:01 | Kat |  Mé jméno, má krev III
Druhého dne ráno nevypadalo rozhodnutí zúčastnit se Turnaje jako nejlepší nápad.

Abe si vyslechl otcovo přísné kázání a vrátil se na kolej, kde na něj čekala oslava. Zdvořile se zúčastnil popíjení asi hodinu, a pak padl únavou do postele. Spánek ale nepřicházel. Představoval si, jak bude vyvádět mamka. A co teprve babička Weasleyová? A co na to řekne Edward?
Usnul až za svítání a probudil ho sen, ve kterém mu Eileen v turnajovém klání probodla hruď kopím. To nebyl dobrý začátek. Poslušně vstal a vydal se s Frankem a Willem na snídani. Snažil se předstírat, že tohle je stejný den jako každý jiný, ale popravdě se mu to příliš nedařilo. Cestou potkal několik hloučků dívek, které si na něho ukazovaly prstem a chichotaly se. Největší překvapení na něj čekalo ale ve Velké síni.
Rozhodně si nemusel dělat starost, jak se ke své prohře postaví Edward. Vlastně se zachoval přesně, jak se dalo očekávat. Stál uprostřed nebelvírského kolejního stolu a nadšeně přesvědčoval všechny kolem, že Albus Potter je rozhodně adept na výhru. Uzavíral sázky a své pokřiky o chrabrosti nového šampiona doplňoval historkami z jejich společných dobrodružství. A lidi kolem mu to spolkli i s navijákem, jako vždycky.
"Tady ho máme, šampiona!" zahalekal teatrálně, seskočil ze stolu a chytil vyděšeného Albuse kolem ramen. "No není dokonalý? Dámy a pánové, tohle je náš budoucí vítěz!"
Abe se poprvé za dva dny proti své vůli musel usmát. Ale dobrá nálada mu vydržela pouze do snídaně, než mu vedle talíře s vajíčky přistál majestátní výr s dopisem od jeho matky. Chvíli přemýšlel, co by se stalo, kdyby si obálku nepřevzal, ale podle výrazu toho opeřence mu bylo jasné, že by se ho pokusil uklovat. Alespoň to nebyl hulák.
Dopis od Ginny Potterové byl k jeho překvapení velmi stručný.

Albusi Severusi Pottere, vůbec mě nepřekvapuješ. Jsi celý po svém otci, ten se taky žádnému průšvihu nevyhnul. Snaž se už opravdu do ničeho dalšího nenamočit. Babičce raději nepiš, uklidním ji sama.

Ginny Potterová tedy zvolila taktiku tichého hněvu. Snídaně v žaludku ho najednou nepříjemně tlačila. Byl by raději, kdyby sem přijela a před celými Bradavicemi mu pěkně od plic vyčinila. Všechno by bylo lepší, než potlačovaný vztek, který pak nečekaně vypluje na povrch, a schytají to všichni kolem.

****

Laura vstala časně a sešla do kuchyně ke snídani. Ke svému překvapení zcela výjimečně zastihla všechny ještě doma. Emily mezi douškami kávy o překot diktovala něco bleskobrku, který za ni sepisoval odpovědi na ministerské dopisy, Viktor se Siriusem probírali nad Denním věštcem politiku a Selene v tichosti snídala, zatímco hůlkou dirigovala nádobí v dřezu.
"Dobré ráno!" zahlaholila Laura mezi zívnutími a posadila se k rodině.
"No ne, ty tady ještě bydlíš?" dobíral si starší dceru Sirius. "Měl jsem pocit, že se tu ukážeš tak jednou měsíčně."
"Máme dost práce," opáčila.
"Tvoje sestra je ministryně kouzel a je doma častěji než ty," nedal se Sirius odbýt.
"To proto, že má pod sebou spousty lidí a může na ně svoje povinnosti hodit."
"To tedy rozhodně nedělám," zamračila se na ně Emily.
"Jenom žertují," ujistila ji Selene spěšně. "Jaká byla schůzka?" obrátila se na starší dceru.
Všichni dál nenuceně pokračovali ve svých činnostech, ale po očku Lauru sledovali.
"Vlastně katastrofa," připustila nerudně a natáhla se po topince, zatímco ji očarovaná konvice nalévala šálek s čajem. "Pak se tam objevil Severus a bylo to ještě horší."
"To Snape umí," podotkl Sirius jízlivě za rozloženými novinami. "Kazit zábavu."
Laura se rozhodla urážku přejít mlčením. "Mám ale pro vás velkou novinu," řekla.
"Doufám, že nejsi zase těhotná," neodpustil si Sirius poznámku.
Viktor vyprskl smíchy do talíře se snídaní a snažil se to marně zamaskovat zakašláním.
"Siriusi," napomenula manžela Selene.
Laura se proti své vůli pousmála. "To opravdu nehrozí."
"Tak co se děje?" pobídla ji Emily netrpělivě.
"Eileen vybrali do Turnaje tří kouzelnických škol," vysvětlila. "Společně s Albusem."
"Ach ne," vyhrkla Selene starostlivě. "Proč zase my…?"
Všichni u stolu si vyměnili ustarané pohledy. Několikaminutové ticho přerušil až Sirius hlasitým povzdychnutím.
"Po kom ta holka asi je…," zamručel a schoval se zase za novinami.
Všichni na něj vrhli vyčítavý pohled. Samozřejmě, že magnetem na průšvihy byla po něm.

****

Eileen se celý následující den snažila vyhýbat svému okolí, ale sotva mohla doufat, že se jí podaří vyvléknout z vyučování. Se Soňou k sobě přimkly, přestože byly oficiálně soupeřkami, a společně čelily nově nabyté popularitě.
"Hele, ten tvůj bratranec Edward, je vážně takovej, jak se o něm říká?" nadhodila Soňa, když si lakovala prsty temně rudým lakem nehty na učebnici. Seděly společně v zadní lavici na hodině starodávných run.
"Myslíš sebestředný a okouzlující egoista?" zamyslela se Eileen naoko a přestala vnímat výklad profesorky Babblingové. "Proč se ptáš?"
"Řekla bych, že se mu líbím," usoudila Soňa bez rozpaků. "Celý týden mě docela okatě pozoruje při každé příležitosti."
"A on se ti líbí?" vyzvídala Eileen, ale doopravdy ji odpověď nezajímala. Očima propalovala Albusův zátylek tři řady před ní. Potter předstíral, že si jí nevšiml a povídal si s Frankem Longbottomem.
"Je to člověk," pokrčila Soňa rameny. "Jeho zalíbení by zmizelo při první příležitosti. Pravdou je, že jsem víc upír, než čarodějka. V první řadě pijeme krev. Pijeme krev pořád. A vy jste pro nás jeden ze zdrojů potravy."
V jejím tónu hlasu bylo něco, co Eileen znepokojilo. Střelila po ní zkoumavým pohledem. Zamrazilo ji při pomyšlení, že kdyby se Soňa přestala ovládat, mohla by jí uprostřed noci klidně rozervat hrdlo. Ale byly přece kamarádky. Nebo ne?
Zvonek ohlásil konec hodiny a žáci se spěšně začali zvedat k odchodu. Do třídy vešel profesor Longbottom, očima chvíli někoho hledal, a pak zvolal: "Pan Potter a slečny Blacková a Daškovová, pojďte prosím se mnou. Čekají na vás od tisku."
Eileen by v tu chvíli dala cokoliv za to, aby měla neviditelný plášť, pod kterým by mohla zmizet někam hodně daleko.

****

Lole se podařilo pro sebe získat jedno volné odpoledne, když Andrej po obědě nečekaně zmizel se slovy, že si potřebuje zařídit něco mimo Bradavice. Navštívila Hagrida v hájence a vypila s ním čaj, poslala dopis domů a stavila se u Severuse, který pro ni měl pár přísad do lektvarů. Byla zrovna na cestě do knihovny, kde se měly uskutečnit rozhovory se šampiony, když narazila na Teddyho, který s delegací z ministerstva dorazil jako doprovod.
"Tady jsi!" zvolal potěšeně a krátce ji objal. "Jdeš podpořit malou sestru?"
"Eileen je kdokoliv, jen ne malá sestra," zasmála se upřímně. "Roste, bohužel, a nic s tím neuděláme."
"To ty taky," popíchl ji. "Jak ti to klape s Tarkovským?"
"Upřímně, nikdy jsem si neuvědomovala, kolik svalů a mozkových závitů doopravdy mám," povzdychla si a Teddy se rozesmál. Kolem prošla skupinka několika mrzimorských, kteří hlasitě svého bývalého spolužáka pozdravili. Teddy jim na oplátku zamával.
"Pořád jsi mi neřekla, kde jsi ho vyhrabala?" vyzvídal na kamarádce.
"Našel si mě sám," odpověděla vyhýbavě. "A co ty? Mučí tě Kingsley hodně?"
"Od rána do večera," přiznal. "Ale jsem za to vděčný. Lepšího mentora jsem si nemohl přát. Vždyť učil i moji mámu."
"Tvoje máma byla jedna z nejlepších bystrozorek. Je vzorem pro nás ubohé ženy, které se vám snaží vyrovnat."
Oba se zasmáli a prohodili ještě pár slov o novinkách z ministerstva.
"Abych nezapomněl," otočil se Teddy na patě před knihovnou. "Máš ty poznámky o přihlášených studentech do Turnaje?"
"Ano, v pokoji," souhlasila zmateně. "Co se děje?"
"Nic vážnýho," mávl rukou. "Zdá se, že nějaký ukřivděný děcko, podalo stížnost na oddělení pro kouzelnické hry a sport, prý se ne každý účastník přihlásil úplně fér. Harry ty poznámky potřebuje jako důkaz. Říkal jsem, že je máš ty."
"Bez problému," souhlasila. "Vezmu je na ministerstvo, až budu mít cestu."
Teddy se s ní rozloučil a Lola zamířila do knihovny. Někdo má podezření o vybraných šampionech. Někdo ví, že Eileen vyměnila své jméno za Rosino.

****

Rose se snažila Eileen celý den zastihnout, ale nebyla nikde k nalezení. Rose uhádla, že se jí kamarádka vyhýbá, byla to jedna z jejích špatných vlastností, které zdědila zřejmě po svém otci. Když nechtěla, aby ji někdo našel, prostě se vypařila. Po poledni se Rose právě vracela ze sovince, když na chodbě před knihovnou narazila na hloučky lidí. Většina zvědavě nahlížela dovnitř a očekávala příchod ředitelů škol se svými šampiony. Rose napadlo, že bude mít třeba možnost s Eileen promluvit a vmísila se do hloučku studentů.
"Slyšela jsem, že se ani nechtěla přihlásit a najednou je šampionka," zašeptala kousek od ní Elizabeth Burnsová, jedna z kamarádek Ollie Nottové, jízlivě.
"Určitě podváděla," hádala druhá.
"Pohár ji vybral z protekce," usoudila Ollie a její kamarádky dychtivě přikývly. "Její fotříček učí lektvary, může vyhodit školu do vzduchu a McGonagallka jí to odpustí."
"Stejně, jako její sestře," poznamenala jedna a pohodila hlavou k Lole, která právě mizela v knihovně.
"Můj brácha s ní chodil do stejného ročníku. Prý ji vyhodili z Bradavic už dřív, ale její máti za ni přišla prosit," přidala další pomluvu jedna šesťačka.
"Myslí si, že když je jejich matka Blacková, můžou všechno," dodala Ollie důležitě.
"Jste ubohé," zavrčela na ně Rose. "Jen dokážete pomlouvat, protože samy nic neumíte."
Ollie Rose sjela nenávistným pohledem. "A jak to neseš ty, Weasleyová? Musí to být pro tebe těžké, tak moc se snažíš být dokonalá, ale Blacková tě vždycky předběhne. Tvoje nejlepší kamarádka? Spíš pěkná svině."
Rose se jí chystala pěkně od plic vyčinit, ale někdo ji předběhl.
"Potrefená husa nejvíc kejhá," vedle Rose se najednou objevil Scorpius Malfoy a opovržlivě si skupinku měřil. "Copak Ollie, že bych přihodil historku o tom, jak jsi dopadla u NKÚ?"
Ollie probodla Scorpia zuřivým pohledem, vydala povel a přesunula se i s kamarádkami pryč.
"Musíš proti ní zbrojit stejnou měrou," poradil Rose zkušeně. "Mohl bych ti dát pár tipů, kdybys chtěla."
"Ne, díky," ušklíbla se a upravila si na nose tlusté brýle, které nosila na čtení. "Válčit se slepicí školy není můj styl."
"A co je tvůj styl?" zajímal se.
Rose se mu chystala odpovědět, když se objevil Karasov se svými šampiony a její odpověď přerušil potlesk přihlížejících studentů.

****

Eileen byla na popularitu zvyklá. Její rodina patřila k nejvýznamnějším kouzelnickým rodům, loni byla vyznamenána za výzkum v oboru lektvarů a navíc kandidatura tety Emily ji na všetečné otázky tisku docela dobře přichystala. Nic z toho ji však nemohlo připravit na žurnalistické zlo - Ritu Holoubkovou osobně.
"Zlatíčka!" rozpřáhla paže láskyplně, když se shromáždili v knihovně. "Tohle bude vskutku sladké odpoledne! Užijeme si spoustu zábavy!"
Ela si vyměnila zděšený pohled s Albusem a oba vyprskli spiklenecky smíchy. Soňa se tvářila, že by snad byla raději sama na konci světa, než právě tady. Její spolužák Michail Lissenko teď doopravdy vypadal jako chladnokrevný vrah. Jedině Beatrice a Francois byli zřejmě na vrcholu blaha, když mohli rozdávat úsměvy a pitvořit se pro fotoaparáty.
Rita s sebou měla tým spolupracovníků, jednu asistentku, dva fotografy, vizážistku a mladičkou reportérku. Byli tu i reportéři z Týdeníku čarodějek, dokonce i několik zahraničních novinářů z deníků, o kterých Eileen nikdy neslyšela. Kdy se z obyčejného školního klání stala nejsledovanější událost roku? Úzkostlivě se ohlédla na ředitelku McGonagallovou, která se tvářila, jako by měla přímo pod nosem něco extrémně zapáchajícího. Nejspíš se jí celý ten humbuk také příliš nelíbil.
Bránit se Ritě Holoubkové bylo jako bojovat holýma rukama se stádem hladových tygrů. Eileen všechny protesty vzdala po několika marných pokusech její práci sabotovat. Nechala Ritu, aby jí vybrala vhodné oblečení, dokonce se nechala i nalíčit a učesat. Usoudila, že ona i Abe nakonec dopadli se všech dvojic nejlépe. Byli sladěni do teplých a nevýrazných barev, které nijak nevyčnívaly. Eileen měla tmavě zelené šaty a navlněné vlasy, Albusovy vlasy trčely všemi směry, jako by se nečesal. Eileen měla podezření, že se ho Holoubková snažila co nejvíce stylizovat do Harryho Pottera, kterého kdysi svými články ve Věštci během posledního Turnaje také mučila. Měl na sobě pohodlné džíny a košili. Jejich jediným úkolem bylo vypadat ležérně a nenuceně. Pózovali spolu fotografům značně zkoprněle.
"Ale drahoušku, netvař se jako psí čumák!" okřikla Rita Eileen zoufale. "Přitulte se k sobě trochu, u merlinových vousů!"
Eileen jí chtěla něco škodolibého odseknout, ale k jejímu překvapení ji Abe nenuceně chytil kolem ramen a uličnicky se zazubil. Spadl jí kámen ze srdce, když bylo fotografování u konce. Usadili se s Abem na stůl v rohu místnosti, zakousli se do připravených sendvičů a pozorovali zbytek šampionů.
Beatrice a Francois dopadli jako sladké bonbónky navlečené do pastelových barviček. Beatrice Rita napasovala do růžovoučkých šatů s volánky, Francois se toporně tyčil v modrém obleku. Seděli vzpřímeně na židlích a vystavovali fotografům bělostné úsměvy. Abe s Eileen mohli puknout smíchy, zatímco Rita se nad dvojicí rozplývala blahem.
Soňa a Michail dopadli přesně opačně; Rita z nich udělala obávané soupeře. Oba byli v zářivě rudé jako krev, oči jim vizážista zvýraznil černou a Soňa dokonce musela do fotoaparátů vystrčit své špičáky. Eileen z nich jednou dokonce přeběhl mráz po zádech. Pokud Beatrice a Francois symbolizovali život a nevinnost, Soňa a Michail vypadali jako zlo a smrt. Ona a Abe mezitím zůstali pouhými nulami. Nemají šanci vyhrát. Už jen proto, že ani vyhrát nechtějí.
Po fotografování následovalo přeměřování hůlek a rozhovory pro tisk. Osobní, důvěrné a přímé. Eileen čelila dost nepříjemným otázkám na tělo. Všichni si oddechli, když mohli k večeru konečně odejít na svoje koleje.
Teprve teď byl Turnaji doopravdy zahájen.

****

Soňa se po setmění vydala znovu na lov do Zapovězeného lesa. Celý ten cirkus kolem Turnaje z ní vysál zbytek energie. Pohybovala se tiše a hbitě mezi stromy a hledala nějakou veverku nebo jezevce, který by jí posloužil jako malá svačinka. Hluboko v lese, kam se nikdo nedovážil, doslova zakopla o mrtvolu mladého jednorožce. Měl ošklivě rozervané hrdlo. Instinktivně se stáhla. Nebyla jediný upír lovící v tomhle lese.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama