Kapitola desátá - Parta zakuklených blbečků

20. června 2016 v 9:48 | Kat |  Mé jméno, má krev I
,,Co to tu tak smrdí?"

,,Nemůžu najít svou hůlku, sakra, Felur, hejbni tou svou prdelí!"
,,Petře! To jsou tvoje nohy! Panebože, to je smrad!"


,,Nezlehčuj to, Gigi a pomoz mi najít hůlku."
,,Ráda bych, ale Petr mi přisedl nohy a nemůžu se hnout!"
,,Smrtijedi jsou ve vlaku a vy tu probíráte Petrovy smradlavé nohy?!"
,,Lily!"
Lily vběhla celá udýchaná do kupé s Remusem v patách. ,,Lidi, máme závažný problém!"

****

,,Smrtijedi? Seš si jistá?" Zatřepal rameny malé holčičky Sirius už asi po šesté.
,,A-ano." Přikyvovala dokola se slzami v očích.
,,Ten hajzl!" Sykla Selene a sevřela ruce v pěst. ,,Ten odporný ničema!"
Sirius dívenku pustil a zadíval se Selene do očí. ,,Co budeme dělat?"
Selene mu pohled opětovala. ,,Vím, co chce. Vím, kde to hledat, ale potřebuju čas."
,,Jak ti můžu pomoct?" Zeptal se nevšímajíc si vyděšených studentů kolem.
,,Sežeň si starší studenty zběhlé v zaklínadlech a snažte se je zastavit nebo alespoň pozdržet."
,,A ty?"
Neodpověděla, naposled se na něj podívala a řekla. ,,Běž a zdrž je."
Pak se s hůlkou v ruce otočila a prodrala davem na druhou stranu vlaku.
Sirius se rozhlédl kolem. ,,Všichni od pátého ročníku výš ke mně! A žádný třasořitky neberu! Tak hejbněte kostrou!"

****

,,Jamesi," oslovil kamaráda Remus, ,,běž s Lily do zadních částí vlaku a snažte se dostat co nejvíc studentů ven. Ať už chcou Smrtijedi cokoliv či kohokoliv, musíme dostat všechny do bezpečí."
,,Zvládneš to, Moony?"
,,O mě se neboj, "usmál se nepřesvědčivě Remus. ,,Trochu to tam zorganizujte."
,,K vašim službám, kapitáne. Jdeme?" otočil se James na Lily.
Přikývla a oba se prodrali ven a vzápětí už se vlakem rozléhali jejich hlasy.
,,Fleur, vím, že nemáš ráda přemisťování, ale…"
,,Pokud jde o životy jiných, vydržím to," ujistila ho příkře Francouzka.
,,Dobrá. Tak tedy se musíš dostat do hradu a vzburcovat učitele. Smrtijedy možná zdržíme, ale rozhodně nemáme šanci je zastavit."
Fleur přikývla a vzápětí s prásknutím zmizela.
,,Petře?"
,,Ano?"
,,Musíš najít Siriuse a Sandru, budeme je potřebovat. Všechny schopné studenty, co potkáš, mi pošleš, jasný?"
,,Jasný."
,,A já?" zajímala se Gigi.
,,Ty půjdeš se mnou a pokusíme se těm všivákům zabránit v tom, aby dál postupovali."
,,Jen my dva? Nemáme šanci!"
,,Budeme muset sehnat po cestě posily."
,,Bože, jak já nesnáším tu partu zakuklených blbečků. A ještě víc toho magora v jejich čele!"

****

,,Pozor!" Ozvalo se za Sandrou a ona se instinktivně přikrčila. Nad hlavou jí prosvištěl zelený paprsek ze Smrtijedovy hůlky a minul ji jen o vlásek.
,,Expeliarmus!" Zaburácel znovu hlas za ní a Smrtijed odletěl dva metry dozadu a zůstal nehybně ležet.
Sandra se postavila a chtěla svému zachránci poděkovat, jenže…
,,Blacku?!" zděsila se.
Sirius celý zadýchaný si odhrnul vlasy z čela a pokrčil rameny. ,,Děkovat mi nemusíš."
,,Taky že nebudu!" Nafoukla se a otočila se připravená pokračovat v cestě.
,,Řítíš se jim přímo do náruče," poznamenal Sirius jen tak mimochodem.
,,Dokážu se o sebe postarat!" odsekla.
,,Sandy, neblbni!"
,,Dej mi pokoj!"
,,Já vím, že jsem ti ublížil, ale…"
,,Nic nevíš!" Křikla mu do obličeje tak zprudka, až se pár studentů ohlédlo. ,,Nic o mně nevíš! Vůbec nic!"
Sirius tam stál jako opařený, ale zpříma jí hleděl do očí. ,,Nenávidíš mě?"
,,Jo, přesně tak. Nenávidím tě," řekla a dýchala tak překotně, jako kdyby právě uběhla závod na dlouhou trať.
Sirius se napřímil a jeho rysy ztuhly. ,,Je mi líto, že nemůžu vrátit čas." Znělo to upřímně, ale Sandra to nepoznala nebo spíš nechtěla poznat.
,,Mně taky. Ale je pozdě. Zavinils to všechno sám," prosmekla se kolem něj.
,,Počkej…" zašeptal, ale už byla pryč. Bezradně se rozhlédl kolem, a přestože slíbil Selene, že se o Smrtijedy postará, byl pevně rozhodnutý, že ze všeho nejvíc si potřebuje promluvit s Kasandrou.
,,Za tebou, Tichošlápku!" křikl Petr, který se proti němu právě řítil.
Sirius se otočil a připravil si hůlku, ale už bylo pozdě. Proud červeného světla ho zasáhl do hrudi a on odletěl několik metrů dál, kde prudce narazil do dveří kupé.
,,Mdloby na tebe!" zařval Petr, a aniž by čekal, jestli zaklínadlo zasáhlo svůj cíl, rozběhl se k Siriusovi, který nehybně ležel na podlaze.
,,Tichošlápku?" zašeptal a nadzvedl mu hlavu. Ucítil na prstech něco mokrého. Odhrnul Siriusovi vlasy z čela a zděšeně hleděl na pramínek krve, který mu stékal pomalu po tváři dolů.

****

Selene rozrazila s připravenou hůlku další dveře od kupé. Posvítila do všech koutů. Bylo prázdné. Vrátila se zpátky na chodbu a narazila na skupinku asi třináctiletých děcek.
,,Co tu sakra děláte?" Vyjela na ně.
Všichni zmlkli a upřeně na ni koukali očima plnýma strachu. Někde zepředu se ozval výkřik.
,,Mazejte ven!" rozkázala. ,,Okamžitě!"
Bez jediného slůvka odporu se rozeběhli a začali jeden po druhém vyskakovat ven.
,,Počkej," zarazila Selene jednoho chlapce. ,,neviděl jsi tu někde Billa Turnera nebo jeho sestru?"
Zavrtěl hlavou. ,,Billa jsem neviděl, ale nějaká malá holka se krčila v zavazadlovém prostoru
v jednom z těch kupé." Ukázal neurčitě.
,,Díky," usmála se na něj Selene a okamžitě se rozběhla tím směrem.
A opravdu, kluk nelhal, v jedno z těch kupé našla malou holčičku s blonďatými cůpky a obřími slzami jako hrachy. Koulila na ni velké modré oči a celá se třásla.
,,Ahoj Abigail," usmála se na ni Selene a pomalu za sebou zavřela dveře. Znovu k ní dolehly výkřiky, věděla, že nemá moc času, než je najdou, ale na malou Aby musela opatrně.
,,Ty mě znáš?" podivila se dívenka.
,,Vlastně ne," přiznala Selene.
,,Tak proč jsi přišla?"
,,Pomůžu ti se odsud dostat ve."
,,Já nikoho nepotřebuju," vzlykla Aby, ,,jsem dost velká a umím se o sebe postarat."
Selene přešla blíž. ,,Ale neumíš žádná kouzla a oni tu budou každou chvíli…"
,,Ať, stejně si přišli pro nás. Pro mě i Billa."
Selene zamrazilo, nevěděla, že o tom ta malá bude chtít mluvit tak otevřeně. ,,Proč myslíš?"
,,Chcou nás zabít, kvůli tátovi…Umřeme jako naši rodiče…" Rozplakala se.
Selene zastrčila hůlku a nadále ignorovala blížící se křik. Přešla k ní a natáhl ruku. ,,Pojď dolů, dostanu tě odtud."
Abigail si otřela slzy. ,,Proč to děláš? Proč mi pomáháš? Vždyť ti můžou ublížit!"
,,Na mně nezáleží," usmála se Selene. ,,Já nemám co ztratit."
,,A co tví přátelé? Rodina?" Zajímala se Aby.
,,Nemám přátele a rodinu také ne."
,,Jsi sama?" Koulila holčička oči.
,,Ano," přikývla Selene. ,,Sama."
,,Tví rodiče umřeli?"
Selene sebou škubla. ,,Otec žije."
,,Nemáš ho ráda?"
,,Ne. Nenávidím ho."
,,A maminka?"
,,Aby, pojď dolů," nakázala jí Selene.
,,Neodpověděla jsi," řekla Abigail, ale přesto Selene nechala, aby ji sundala dolů.
,,A teď odsud vypadneme," oddechla si Selene a vzala Aby za ruku.
,,Tvoje maminka umřela, že?"
Selene se jí podívala zpříma do očí. ,,Ano a může za to stejný člověk, co zabil tvé rodiče."
Náhle vlakem otřásla rána a křik byl zřetelně slyšet blíž.
,,Pospěš!" Křikla Selene a vyběhla s Aby ven z kupé. Prodíraly se k východu, ale to už Smrtijedi vrazili do jejich vagónu.

****

,,Ty hajzle zakuklenej! Sectrusempra!"
,,Gigi! Neblbni, nemůžeš je zabít!" křikl Remus a uskočil stranou před dalším zaklínadlem.
,,Ale můžu!" rozhorlila se Ginger a vyslala před sebe další kletbu. Smrtijed padl tváří k zemi.
,,Tohle nezvládneme!" zazoufal Remus, když o vlásek uhnul. ,,Potřebujeme pomoc!"
,,Třeba nás?" ozvalo se mu u ucha.
,,July?! Co tu děláš?"
,,Lily s Jamesem nás poslali na pomoc, tak jsme tu," ukázala Julia na sebe a svých šest společníků.
,,Výborně!" zaradovala se Gigi.
,,Zdržet je můžeme," kývl Remus, ,,ale doufám, že si Fleur pospíší."
,,Jak ji znám," houkla na něj Gigi a vrazila si do pusy nové lízátko, ,,ta si po cestě ještě udělá manikúru."
,,Právě toho se děsím," ušklíbl se Remus. ,,Tak jdeme na to?" Zavelel a všichni nadšeně přikývli s hůlkami napřaženými před sebou.

****

Fleur divoce přeskočila obří louži a běžela dál. Ostrý vítr jí cuchal vlasy, srdce měla až v krku a celé tělo ji bolelo, ale vždy, když ji nohy přestávaly sloužit, vzpomněla si na desítky až stovky nevinných studentů a pokračovala odhodlaně dál. Pomalu, ale jistě se blížila k hradu. Párkrát nešikovně zakopla o větev či kámen a zazmatkovala, ale dál neohroženě běžela, dokud se nezastavila před hlavní branou. Byla…Jak jinak, byla zamčená. Zuřivě na ni bušila a používala nejrůznější zaklínadla, jenže vrata se nepohnuly ani o milimetr. Byly dobře chráněny Brumbálovými kouzly.
Co teď? Co mám skara dělat? Znovu zabušila. Ohrožuju nevinné děti! Tady jde o jejich životy! Vztekle kopla do kamene u své nohy. Musím je zachránit, ale jak?!
Vzhlédla nad sebe. Pravda, zídka byla vysoko, nemohla se tam dostat…Jedině že by uměla létat, ale to je holý nesmysl, vždyť neměla…
A v tu chvíli ji to napadlo. Zasoustředila se na šatny, které sloužily hráčům famfrpálu a zcela zřetelně si vybavila i přístěnek na košťata, která se tam skladovala.
,,Accio koště!" Rozkázala přísně do tiché noci.

****

,,Siriusi?! Prober se sakra!" Popleskal ho po několikráte Petr po tvářích.
Nic…
,,Tichošlápku, ty vole, tohle mi nadělej…"
Ani náznak pohybu…
,,Ježíš, ty magore, neumírej!" Nahmatal mu puls. Dýchal. Petr si oddychl a setřel si pot z čela.
A v tu chvíli Sirius pohl hlavou…

****

Fleur zaslechla svištivý zvuk a uvnitř ní vybuchl gejzír štěstí. Během pár okamžiků už nasedala na koště a přelétávala školní pozemky. Rozhlížela se kolem sebe na všechny strany. Neviděla nic, kromě Hagridovy hájenky a spousty zářivých Bradavických oken. Za necelých šest minut už přistávala před vchodem a vrazila do Vstupní síně.
,,Slečno Delarose?" zděsil se jejich profesor lektvarů Křiklan, který právě vycházel ze sklepení. ,,Co tu děláte?"
,,Pane… pane profesore…," zakoktala se.
,,Uklidněte se," vzal ji Křiklan za ramena. ,,Co se děje?"
,,Smr…Smrtijedi.."
,,Cože?"
,,Smrtijedi, útočí na vlak!"
,,Proboha…co to říkáte?"
,,Mám přivést všechny učitele a hlavně Brumbála, honem, už není moc času…"
,,Kde se to stalo?"
,,Kousek od starého mostu."

****

,,Honem!" křikla Selene a seskočila s Aby v náručí ven. Postavila ji na zem, chytila za ruku a daly se do zoufalého útěku. Abigail jí místy nestačila, ovšem bez jediného nářku utíkala dál a Selene jí byla vděčná. Nemusela se ohlížet, aby věděla, že jsou Smrtijedi blíž a blíž. Míjeli ještě otřesené studenty a proplétali se davem. Aby už docházel dech, ale Selene se nedala. Nechtěla dopustit, aby malé Turnerovic holčičce někdo ublížil. Kladla si za vinu smrt jejích rodičů a za každou cenu chtěla malou ochránit. Byly už u přední části vlaku, když Abigail zakopla a upadla. Selene ji okamžitě zvedla a všimla si při tom blížících se tří Smrtijedů. Chtěla se otočit a pokračovat v cestě, jenže se z vlaku vynořili další dva a čtyři právě vystupovali ze tmy. Uzavřeli kolem nich kruh. Abigail tiše vyjekla a stiskla Selene pevněji.
,,Ale, ale…," zasmál se drsně jeden Smrtijed, ,,zdá se, pánové, že máme naši malou holubičku v pasti."

****

,,Ze čtverky jsou už všichni," vydechl James, opřel se a ztěžka oddechoval.
,,Z pětky taky," usmála se Lily plná úlevy a sesunula se na zem vedle něj.
,,Byla jsi dobrá," uznal.
Lily k němu vzhlédla. ,,Ty taky, Jamesi." Ještě si pořádně nezvykla, že ji oslovoval křestním jménem a ona sama měla problém s tím, aby mu to oplácela stejně.
Povzbudivě se usmál. ,,Jsem rád, že jsme spolu už podruhé mluvili bez toho, abychom se pohádali."
,,Já taky," přikývla, přestože si tím nebyla až tak jistá. Vypadalo to jako sen, pěkně ujetý sen…Ona a Potter stáli vedle sebe a ani jednou se neurazili, pěkně praštěný.
,,Potter a Evansová?" Zeptal se jich nějaký asi čtrnáctiletý kluk s zrzavým copem.
,,Ano," zamračil se James. ,,A ty?"
,,Bill Turner," představil se, ,,to je ale vedlejší. Hledá vás nějaký Petr Pettigrew, prý vás nutně potřebuje."
Lily s Jamesem se po sobě podívali. Nejdřív trochu rozpačitě, protože oba četli Denního věštce a věděli, co se Billovi přihodilo, pak docela zaraženě, jelikož je nenapadal jediný důvod, proč by je obaPetr hledal.
,,A co potřebuje?" zeptala se Lily.
,,Nevím, ale sedí vedle nějakého černovlasého kluka s rozbitou hlavou. Tuším, Siriuse Blacka?"
James se napřímil a Lily vstala. ,,Sirius?"
,,Kde jsou?" zašeptal bledý James.
,,Pojďte za mnou?" vybídl je Bill.

****

Selene instinktivně k sobě Aby přitáhla blíž.
,,Nesáhnete na ni," sykla.
Jeden Smrited vystoupil z řady. ,,Ale no tak, přece nebudete stát proti nařízení vlastního otce."
,,Otce?" Zeptala se šokovaně Abigail a okamžitě se Selene pustila. ,,Ty-víš-kdo je tvůj otec?"
,,Aby, já…," začala Selene, ale vzápětí se zarazila, jelikož se od ní dívenka odtáhla.
,,Selene, nedělejte hlouposti a uhněte. Váš otec nás poslal ty dva spratky zabít a zneškodnit každého, kdo nám bude stát v cestě, přece nechcete, abychom vám museli ublížit." Domlouval jí, jak poznala podle hlasu, Rookwood.
,,Prostě ne," zavrčela Selene, ,,nezkřivíte jim ani vlásek."
,,Jak je to dlouho? Povězte mi, jak je to dlouho, co jste slibovala svému otci věrnost?" zasmál se Avery.
,,Vy držte hubu, svůj slib plním, ale stojím proti tomu, abyste zabili nevinné dítě."
,,Ach Selene," vzdychl si Abraxas, ,,život je plný obětí."
,,Řekla jsem ne!" rozzuřila se a vytáhla hůlku. Odhodlaně hleděla přesile Smrtijedů do očí.
,,Selene."
,,Jděte k čertu!"
,,Nemáme na výběr…"
,,Tak do toho!" rozhodila rameny. ,,Klidně mě zabte!"
,,Váš otec vám neodpustí," konstatoval suše Rookwood.
,,Vám také ne. Slíbili jste mu, že se mne ani nedotknete. Ale když jinak nedáte…"
,,Nutíte nás dělat něco, co se nám z hloubi duše příčí," řekl Avery, znělo to ovšem naprosto bezcitně.
,,Vaše poslední slovo?"
Selene se ohlédla na malou Abigail s hlavou zabořenou v dlaních. ,,Ano."
Abigail k ní vzhlédla.

****

,,Natrhnu jim prdele!"
,,Siriusi, neblbni! Zpomal! Vždyť máš rozbitou hlavu! Musíš okamžitě na ošetřovnu!" Vztekal se James.
,,Víš co já jedině musím?" otočil se na něj rozzuřený Tichošlápek a poprskal i Lily a Petra za ním. ,,Rozbít hubu všem těm zakuklencům!"
,,A to jako proč?" funěl mu za krk Petr, když se znovu rozběhli.
,,Slíbil jsem to…," odpověděl nejistě Sirius a vyskočil ven z vlaku.
,,Že tys ho vůbec uzdravovala," vydýchával James opřený o lokomotivu.
,,Taky nechápu," zakroutila hlavou Lily a svalila se na zem. James jí okamžitě pomohl.
Sirius se mezitím kolem sebe rozhlédl. Kolem stály hloučky studentů nebo jednotlivci, jenž hledali své známé. Někteří vypadali vyděšeně, jiní byli zranění.
,,Měl bych najít Angelu," zašeptal James a začal se rozhlížet kolem sebe.
,,Abigail!" Vykřikl Bill a hleděl někam za Siriuse.
Tichošlápek se otočil a spatřil Smrtijedy, kteří se stále víc přibližovali s napřáhnutými hůlkami k malé holčičce a Selene.
Ve chvíli, kdy se mu z úst vydral hlasitý výkřik a Smrtijedi sborově pronesli zaklínadlo, ohlušilo vše kolem hlasité prásknutí.
,,Brumbál," vydechl vedle Jamese ohromený Petr.
,,McGonagalová," přidala se Lily.
Sirius na nic nečekal a rozběhl se směrem k učitelům, kteří se jeden po druhém přemisťovali a okamžitě vysílali kletby na Smrtijedy. Bill Turner mu byl v patách. Oba se prořítili davem zápasících kantorů a stoupenců Pána zla. Pak je mezi zvedajícím se prachem Sirius konečně našel. Selene klečící naproti malé Abigail.
,,Selene?"
Ohlédla se. ,,Siriusi! Co se ti proboha stalo?!"
Tichošlápek se chytil za hlavu a setřel si stékající krev. ,,Nic vážnýho. A co ty? Jsi v pořádku?"
Vstala a rukávem mu ránu opatrně zakryla, aby zmírnila krvácení. ,,V naprostém."
Vděčně se na ni usmál. ,,Díky."
,,Abigail!"
,,Bille!"
Zrzavý chlapec sevřel svou malou uplakanou sestru pevně v náručí.

****

Všem Smrtijedům se podařilo uprchnout dřív, než dorazili bystrozorové. Nikdo naštěstí nebyl vážně zraněn a několik profesorů pro jistotu zůstalo ve vlaku po zbytek cesty do Bradavic. Studenti pak většinu času strávili hledáním svých kamarádů a ujišťováním se, že jsou živí. Lily našla Remuse i Gigi jen s pár odřeninami, Sandra se vrátila za svými spolužačkami do kupé s pochroumaným kotníkem, Petr s Jamesem pomáhali madame Pomfreyové v několika kupé ošetřovat zraněné studenty a Selene osobně dohlížela na uzdravení Siriuse. Bill a Abigail se vrátili na své místo, ale dívka se ani slovem o své zachránkyni nezmínila. Byla zmatená. Fleur, která se přemístila zároveň s učiteli, se před deseti svědky Sandře omluvila a obě dívky skončili v objetí. Největší radost z jejich usmíření měla Gigi, která to oslavovala až tak bujaře, že přerazila Petrovi nos.

****

Když vlak zastavil v Prasinkách, s Hagridem byli dva profesoři navíc. Ostražitě se kolem rozhlíželi s hůlkami v pohotovosti.
,,Prváci, sem ke mně! Prváci sem!"
Selene vystoupila s Luciusem a Severusem za zády a nadechla se čerstvého večerního vzduchu.
,,V pořádku?" Zeptala se jí Bella.
,,Ano." Ani jeden z jejích zmijozelských společníků nevěděl, co celou tu dobu od zastavení vlaku dělala. Vymyslela si teorii, že se kvůli ucpaným chodbičkám ve vlaku nemohla dostat zpátky.
,,Selene Raddleová?" Zeptal se jí vysoký obr Hagrid.
,,Jo," kvíkla a zděšeně koukala na jeho obří postavu.
,,Mám se vás zeptat, esli pojedete s prvákama v loďkách, jak bejvá zvykem, nebo esli zostanete s vostatníma a pojedete v kočáře."
,,No," zaváhala, ,,pojedu loďkou, chci si to užít." Vlastně se chtěla jen zbavit Luciuse a Severuse.
Obr na ni mrkl a pak se na totéž zeptal i Rodolfuse a Rabastana, oba odmítli.
,,Tak, poďte, vy bando!" zahalekal Hagrid a skupinka prvňáků se Selene a dvěma učiteli se dala do pohybu.

****
Sál ztichl a dovnitř vešla skupinka prvňáků v čele s profesorkou McGonagallovou. Zvědavým pohledům studentů ovšem neunikla Selene a Rodolfus s Rabastanem, kteří šli jako poslední. Rodolfus se kabonil a mračil na všechny strany, Rabastan naopak šel s hlavou vztyčenou a nosem nahoru, Selene byla všechna ta zvědavost naprosto nepříjemná. Přes hlavy studentů našla u Nebelvírského stolu Siriuse, který ji ukázal vztyčený palec. Usmála se na něj a otočila se na druhou stranu, tam seděl a všechny převyšoval Lucius se svou bandou. Kdyby zařazování záleželo na ní, okamžitě by si vybrala Nebelvír, ale v duchu se bála, že to bude právě naopak.
Studenti se na pokyn profesorky zastavili a Brumbál povstal.
,,Dovolte mi vás přivítat v novém školním roce. Vím, že má slova znějí směšně, po tom, co jste dneska prožili, ale přece jsou na místě. Vaše cesta byla narušena Smrtijedy, služebníky lorda Voldemorta."
Odmlčel se a jeho pohled se zastavil na Selene, kterou polilo nepříjemné horko.
,,Záměr Smrtijedů byl jasný, měli příkazem ublížit, ba dokonce zabít dva z vás. Díky za jejich i vaše zachráněné životy patří několika studentům, kteří pomáhali na příkaz našich nových primusů. Věnujte proto prosím potlesk panu Lupinovi a slečně Evansové."
Celý sál, kromě zmijozelského stolu, se dal okamžitě do bouřlivého potlesku, James hlasitě bouchal příborem o stůl a Petr se Siriusem vykřikovali a pískali jako zběsilí. Remus i Lily zmizeli okamžitě pod hromadou gratulujících spolužáků.
,,Dále," přerušil oslavu s úsměvem Brumbál, ,,slečně Delarose, která i přes svou nechuť k přemisťování okamžitě zburcovala celý hrad a všem studentům starších ročníků! Vřelé díky!"
A následoval další aplaus, který nadšeně vedl, jak jinak, Sirius s Jamesem v čele.
,,Chci tedy všem poděkovat za obětavost a statečnost. Já i celý učitelský sbor jsme na vás patřičně hrdí. To by bylo asi vše a teď už se vrátíme se zpožděním k naší tradici, a tudíž poprosím profesorku McGonagallovou o zařazení prvních ročníků a našich tří nových studentů."
Brumbál se posadil a McGonagallová rozvinula svitek pergamenu a začala vyvolávat jména.
Selene to nijak nevnímala s pohledem na strop plný vznášejících se svící. Žaludek se jí nepříjemně stahoval, studenti ubývali a na zádech cítila desítky pohledů.
,,Turnerová Abigail!" Zvolala profesorka.
Aby se nervózně ošila a pomalu se posadila na stoličku, klobouk jí přepadl přes oči a neseděla tam ani pět sekund, když se ozval výkřik…
,,NEBELVÍR!"
Nebelvírský stůl přivítal svou další studentku velmi bouřlivě (Pobertové v čele) a tleskala i polovina stolu Havraspárského, která se přidala k Billovi, který byl na svou mladší sestru patřičně pyšný.
Selene se usmála, věděla to, Abigail patřila do Nebelvíru. Ale kam patřím já?
Náhle byli prvňáčci zařazeni a zbývali už jen oni tři. Rabastan šel jako první, nebylo divu, že klobouk okamžitě zařval Zmijozel. Rodolfus bratrovi poblahopřál a posadil se na stoličku hned po něm.
,,ZMIJOZEL!"
Rodolfus se za potlesku Luciuse a jeho bandy k nim přidal a vysloužil si od Belly polibek na tvář.
,,Raddleová Selene!"
Selene ovládla svou nevolnost a za nepříjemného pocitu, že na ni kouká celá síň váhavě vykročila ke stoličce. Usmál se na ni Sirius, Brumbál i hajný Hagrid. Nepomohlo to. Opatrně se posadila a na okamžik viděla na celý sál, ale jen na okamžik, protože jí vzápětí přes oči spadl Moudrý klobouk.
,,Ale, ale…Mladá Smrtijedka…," zašeptal jí nepříjemný hlásek v hlavě.
,,Tyhle blbé poznámky si nech," odsekla mu v duchu.
,,Stejně drzá, jako její otec."
,,To není pravda! Já nejsem jako otec!"
,,Vážně?"
Zaváhala. ,,Myslím, že ano."
,,Ale Zmijozel je pro tebe jako stvořený…"
,,Ne! Já tam nechci! Myslela jsem, že bych mohla…"
,,Do Nebelvíru?" zeptal se posměšně.
,,Ano, do Nebelvíru. Prosím, neposílej mě do Zmijozelu…"
,,Jsi Salazarova dědička, nosíš dokonce jeho medailon na krku, máš Znamení zla a tvůj otec je jeden z nejčernějších černokněžníku na světě. Pořád si ještě myslíš, že máš šanci dostat se jinam než do Zmijozelu?"
Selene byla zoufalá. ,,Ale já nechci být jako on."
,,Pravda, zachránila jsi dnes to děvče, ale je to dostatečný důkaz tvé dobroty?"
,,Nemuč mne," zaúpěla, ,,skonči to!"
,,Dobrá, mám jasno. Ale ať řeknu cokoliv, nemusí to znamenat, že je to tvá životní cesta. I ve Zmijozelu studují dobří žáci a i z Nebelvíru pocházejí zrádci. Dobrá tedy, ať je to…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama